dop

Fra Wiktionary

Nederlandsk

Substantiv

dop hankøn

  1. skal
  2. bælg
  3. låg
  4. hætte

Bøjning

Best. Ental
de dop
Ental diminutiv
dopje
Flertal
doppen
Flertal diminutiv
dopjes


Svensk

Substantiv

dop

  1. en dåb

Bøjning

Bøjning af dop Ental Flertal
Neuter Ubestemt Bestemt Ubestemt Bestemt
Nominativ dop dopet dop dopen
Genitiv dops dopets dops dopens

Beslægtede ord og fraser

Kilder